4. kapitolka je tu! Konečně se hneme z místa a trošku pokročíme v ději. :D
Zdravím! Znovu jste přišli, aby jste se dozvěděli, jak to bylo dál? (A nebo protože jsem Vás k tomu donutila...) Tak Vás tedy nemohu zklamat. Sice jsem si chtěla trochu oddáchnout (to víte, záda nás starších nesnesou celodení zátěž), ale když jste zabloudili až sem, nemohu Vás vyhnat s prázdnou. Dnes Vám tedy představím další dvě postavy zašmodrchaného příběhu. Nejdřív V¨ám ale připomenu, co de dělo v království princezny Evičky předtím. Všichni lidé v království se jmenují Evička, kvůli evičkožroutce Julče, kterou na království princezny Evičky poslala zlá baba Šiška, která se chtěla ujmout vlády místo Evičky. Pak ale přišla do království statečná Anička, která chtěla zabít evičkožroutku, avšak jí byla useknuta hlava dřív, než to stihla. Od té doby se oslavuje jako hrdinka. Pak se do příběhu připletl i hnusný dědek Šišák. Zruinovaný a hnusný bývalý agent FBI a bývalý manžel zlé báby Šišky, který se snaži vydat zlou bábu Šišku spravedlnosti.. Pak je tu také hluchý papoušek Pavelka. Ten jen sleduje co se děje okolo. Daleko daleko taky žije král Benďák s ohonem dlouhým jak celé stádo krav a malý princ Jenda, který však není malý, jen adoptovaný. V obraze? Dobrá. Tak Vám tedy povím, jak to bylo dál.
Bylo nebylo, za devatero řekami a lesy bylo království princezny Evičky. Nedaleko stála velká chalupa z šišek a ještě dál stálo království krále Benďáka s ohonem dlouhým jak celé stádo krav, otce malého prince Jendy, bratrance princezny Evičky. Ještě dál pak stála věznice, ve které byli zatím uvězněni jen tři lidé.. Tedy bytosti. První byla tyranizátorka Terka, druhou byl zabiják Kylar a třetí naše známá evičkožroutka Julča. Všem třem se podařilo utéct, což je zvláštní, protože si jsem naprosto jistá, že když hlídač odcházel, zavřel dveře. Ale stalo se, člověk musí pokročit, a tak si tyranizátorka Terra změnila jméno na tyranizátorka Terka. Bylo to opravdu chytré a jsem si jistá, že jen díky tomu jí ještě policie znovu nechytla. Jednou pak poznala malého prince Jendu, který měl trošku připito, a tak jí požádal o ruku a hnet tu noc se vzali. Samozřejmě, hned jak vystřízlivěl, chtěl se rozvést, ale bohužel v tu dobu byly ještě rozvody pro příslušníky královského rodu nepřípustné, takže měl malý princ Jenda smůlu a dlouhá, dlooouhá léta byl nucen se nechat tyranizovat tyranizátorkou Terkou. Tyranizátorka Terka také toužila po moci. Když člověk okusí luxus, chce ho ještě víc, takže se snažila se stát královnou. Byly dvě cesty. Za prvé svrhnout krále Benďáka s ohonem dlouhým jak celé stádo krav a nebo za druhé, svrhnout princeznu Evičku a ujmout se vlády nad její zemí. V první možnosti byl jeden zádrhel - malý princ Jenda. Jakožto syn (i když adoptovaný, tak stále syn) nechtěl nechat tyranizátorku Terku zabít svého otce. V druhé možnosti byl také zádrhel - zlá bába Šiška, která se také snaží ujmout vlády nad zemí princezny Evičky. Ale v této možnostži bylo řešení - buď obelstít zlou bábu Šišku a pak se s ní domluvit, a nebo se se zlou bábou Šiškou domluvit a pak jí obelstít. Tyranizátorce Terce se víc zamlouvala druhá možnost, protože byla rafinovanější a tak se rozhodla jí uskutečnit.
Jednoho krásného dne, když svítilo sluníčko tak ostře, že bylo zapotřebí si vzít sluneční brýle, se princezna Tyranizátorka Terka rozhodla navštívit zlou bábu Šišku, která bydlela za devatero řekami a lesy. Byla to dlouhá, dlouhá cesta, ale tryskáčem tyranizátorky Terky se dala zvládnout za osm celých třista dvacet devět tisícin vteřiny. Tak tedy tyranizátorka Terka nastoupila do tryskáče, tryskáč nastartoval a i s tyranizátorkou Terkou se vznesl k obloze.
O osm celých třista dvacet devět tisícit vteřin později.
Tryskáč přistál u velké chalupy z šišek, což vyrušilo zlou bábu Šišku z mlácení hnusného dědka Šišáka. Vycenila zuby, do ruky vzala šišku a schovala se za strom připravená svojí improvizovanou zbraň použít na kohokoli kdo se přiblíží.
"Přicházím v míru" řekla tyraniozátorka Terka a na důkaz vytáhla bílý kapesník. Bohužel ale fouka tak silný vítr, že odvál kapesník hned, jak se ocitl mimo kapsu tyranizátorky Terky, a také byl tak hlasitý, že přehlušil krásný proslov (čítající tři slova) tyranizátorky Terky. Zlá bába Šiška neviděla, ani nesyšela tyranizátorku Terku, takže když se tyranizátorka Terka objevila vedle zlé báby Šišky, zlá bába šiška se rozpřáhla a vší silou hodila šišku po tyranizátorce Terce. Bohužel neměla zlá bába Šiška sílu dost velkou na to, aby dokázala hodit šišku dlouhý jeden metr, takže šiška spadla po dvaceti nanometrech na zem a spadla zlé bábě Šišce na nohu. Bolelo jí to tak, že začala skákat po jedné noze po celém lese. Tyranizátorka Terka si myslela, že to je domorodý tanec na přivítání, tak taky začala skákat po jedné noze. Pak tam ale přišel hnusný dědek Šišák, povytáhl obočí a pronesl významné prohlášení: "Aha." pak se otočil a vydal se zpět do velké chalupy z šišek.
Obě dvě postavy přestaly skákat a tyranizátorka Terka zopakovala, že přichází v míru a řekla zlé bábě Šišce, že pokud budou spolupracovat, mohou společně svrhnout princeznu Evičku. Zlá bába Šiška, která neměla jiný životní cíl než svrhnout princeznu Evičku přijala dohodu, a tak se začali domlouvat a spřádat plány.
O dva dny později
Tyranizátorka Terka praštila dva strážce tak silně, že se jim hlava zamáčkla do hrudi. Chudáci strážci se jí snažili vyndat, ale tyranizátorka Terka již obratně kličkovala chodbami palácem princezny Evičky. Prudce rozevřela dveře od Eviččiné komnaty, svázala jí, hodila do pytle a rychle zmizela pryč. Pytel i s Evičkou předala zlé bábě Šišce, která si s úsměvem promnula ruce a skulinou v uzlu se podívala do pytle. Když uviděla zlatavé vlásky princezny Evičky, štěstím se rozbrečela. Celý, celičký život se snažila svrhnout princeznu Evičku, a teď jí má svázanou ve svém domě. Co víc si mohla přát?
Co ale čert nechtěl, dveře komnaty se otevřely a nato hned zabouhly. Pak se znovu otevřely a dovnitř vstoupila bezhlavá bytost. Tyranizátorka Terka se nejdříve lekla, protože si myslela, že to je jeden ze strážců, kterému se ještě nepodařilo si vyndat hlavu z hrudi, ale pak se ukázalo, že to je jen zombie statečné Aničky. Víte děti, bez hlavy je to trochu složité, protože na hlavě máte oči i uši. Bez těchto orgánů je život jaksi složitější, takže jednoduchý plán statečné Aničky, že rychle vezme princeznu Evičku a uteče, nebyl tak jednoduše zrealizovatelný. Statečná Anička se zapotácela, pětkrát zakopla o tu samou židli a pak spadla. Statečná Anička chtěla začít brečet, ale to víte. Bez hlavy bylo i tohle složitější, takže jen seděla a koukala.. Ehm.. Jen seděla. Pak se zvedla a opustila velkou chalupu z šišek.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ